Elektronické knihy Ústavu pro jazyk český, Akademie Věd ČR

iniciala.pngD
Dávno pryč je doba, kdy mnich za mihotavého světla plápolající svíčky pozorně vykresloval písmenko za písmenkem, skládal je do slov a slova v příběhy. Jen mizivý počet takových rukopisných knih se dochoval do dnešních let; dnes jsou uzamčeny v knihovnách a archivech a na světlo světa vycházejí jen zřídka a při výjimečných příležitostech. Přitom obsah těchto starých knih, zejména těch, které jsou psány naším jazykem, tvoří součást národního pokladu. Součást kulturního vědomí, bez něhož člověk ztrácí svou jedinečnost. Na počátku svého života byly knihy určené k veřejnému používání připoutávány na řetěz – tyto tzv. libri catenati tak nebylo možné zcizit, avšak zároveň se jejich využití omezilo na minimum.
Pomyslný řetěz, jímž byla kniha připoutána, byl na konci středověku velmi výrazně narušen vynálezem knihtisku: knihy se během krátké doby staly levnějšími, a tedy dostupnějšími. Výjimečnost a originalita jediného rukopisného exempláře pominula. Duševní obsah rukopisné knihy, který byl v neustálém nebezpečí nenahraditelné ztráty v případě jejího zničení, dostal naději, že jeho poselství bude zachováno. Kniha se zpoza klášterních zdí a z panovnických dvorů rozšířila i na jiná místa. Mnohé rukopisy začaly díky knihtisku žít svůj druhý život.
Moderní věk si bez knihtisku, který se v anketách o největší vynález historie pravidelně umisťuje na předních příčkách, nelze vůbec představit. Papírové stránky pokryté tištěnými literami se staly symbolem lidské vzdělanosti. Dvacáté století však přineslo nové technické možnosti, a tak knihy vstupují do třetího tisíciletí ve zcela novém hávu – jako knihy elektronické. Elektronická kniha již zcela přeťala řetěz, který kdysi v minulosti spoutával její obsah na cestě za čtenářem. Umožňuje žít knižním příběhům jejich třetí život.
 

 
Není divu, že tvorba odborných publikací v podobě elektronických knih má počátek na půdě vrcholného vědeckého pracoviště – Akademie věd ČR. Není divu, že o publikování knih v českém jazyce se postaral nejvýznamnější jazykovědný ústav zkoumající češtinu – Ústav pro jazyk český. Ten se tak stává vůdčím akademickým pracovištěm na poli produkce odborných elektronických knih, přičemž využívá nejnovějších technologií pro jejich tvorbu. Poněkud paradoxně může vyznívat, že první díla, která jsou touto nejmodernější distribuční formou předávána veřejnosti, jsou díla z minulosti, díla psaná starou češtinou a představující historickou část českého písemnictví. K vydání je připravilo vědecké pracoviště studující historii češtiny − oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. − Jako by se uzavřel kruh: moderní technologie sahají pod vedením erudovaných vědců hluboko do minulosti a vynášejí její poklady před oči dnešních čtenářů. Historický jazyk, jímž jsou staré příběhy zapsány, se dostává do efektního kontrastu s nejmodernější prezentační formou. Starý jazyk je přitom převeden do současného pravopisného systému, takže i neodborník se snáze seznámí s dílem předků. Překonána je i další možná překážka v šíření této části národní kultury – Ústav pro jazyk český poskytuje tyto vzácné texty uživatelům zdarma. Činí tak v roce, kdy si připomíná svou stoletou historii.
obalka-small.jpg
Výbor ze starší české literatury, který zde představujeme a který stojí na počátku nového edičního projektu, je „ochutnávkou“ z chystaných knih. Obsahuje soubor česky psaných textů či jejich úryvků z období od 13. do 18. století. Úmyslně umisťujeme do čela výboru „nejstarší českou větu“ − právní zápis z počátku 13. století: tam pro nás vše počíná. Představujeme čtenářům skvosty středověké veršované lyriky, erbovní pověst o Bruncvíkově lvu i ukázky z děl teologických velikánů Tomáše ze Štítného a Jana Husa a pokračujeme přes počátky odborné literatury lékařské a právnické až do období raného novověku, z něhož zařazujeme mimo jiné také ukázky ze spisů zábavního charakteru – z cestopisů a satir. Z moderního pohledu až humorné však jsou i spisy, které tak v době svého vzniku jistě zamýšleny nebyly – na příklad návody, jak léčit chorého koně.
            Jak již bylo řečeno, Výbor je jakousi ochutnávkou: slouží k tomu, aby čtenář získal představu o projektu, na jehož konci bude stát elektronická knihovna děl ze starší české literatury. Zatím se tedy jedná o soubor střípků, které ale budou zanedlouho poskládány v krásný a nesmírně cenný šperk.
 
 
Elektronickou knihu Výbor ze starší české literatury si můžete stáhnout zde.